Bez tebe.

29. září 2016 v 21:22 | N. (obody) |  04202014 J
Skoro jsem zapomněla jak to bolí. Zase jsem si až příliš zvykla na něj a na to, že byl "se mnou". Opustila jsem jediný smysl mého života. Opustila jsem jednu, ze svých hvězd z vesmíru. Už nikdy mi nebude ve tmě svítit na cestu. Už nikdy.
Je tak těžké tohle psát, slzy tečou, nemůžu dýchat, bezmoc mi nedovoluje žít, chci křičet. CHCI NEBÝT. Ten pocit prázdna, to nic ve mně. Ta tupá mysl a prázdná duše. Nemůžu jíst, nemůžu spát, odháním od sebe lidi a každý pokus o přemýšlení mě zabíjí. Můj zdravotní stav se pomalu zhoršuje, ztrácím váhu, ztrácím chuť se nadechnout, ztrácím chuť žít. Zase budu ta prázdná chodící zrůda, co není schopna ničeho, jen být agresivní a zlá? Nebo jsem nikdy nepřestala být a ten chvilkový pocit štěstí mě jen zaslepil a nebo něco takovýho?
Zvláštní, co se mnou dokáže udělat jeden člověk, který ANI NEBYL MŮJ. Teda byl, ale to už je dávno. Teď v týhle situaci nebyl můj. Jen asi neumím přestat milovat, nebo opravdu nevím, co je špatně se mnou. Znám ho skoro 3 roky, už skoro 3 roky si nepřeju nic jiného, než být s ním. Být s ním, udělat pro něj všechno, udělat ho šťastým, vážit si ho. Na to je příliš pozdě, čas nejde vrátit.
Ale zahodit něco co jsem měla, kvůli tomu, že já miluju tebe a ty miluješ jí. Má to logiku? JÁ MYSLÍM, ŽE JO. Položila bych život za to, abych ho mohla držet v náručí, líbat ho a milovat ho. Nechápu mojí hlavu. Část mě chtěla být s ním a druhá část nechtěla, aby nepodváděl a aby mu to prošlo.
Klasicky nerozhodná já. Nesnášim se za to, trpím kvůli sobě, kvůli své hlouposti, kvůli své prázdé hlavě. Dva dny jsi mi teď nenapsal na dobré ráno a já, jako bych se nevzbudila. Chci být jen sama v pokoji uzavřená, protože mě nebaví stále odpovídat na tu samou otázku "CO SE DĚJE?" Nic, jen láska bolí...
Nemám ani sílu to dopsat, přes slzy nevidím a přes prázdnotu nemůžu už psát smysluplý věty.

Doufám, že ještě někdy budeš můj.
Chybíš mi.
Já.
 

S tebou. (pt.2)

7. září 2016 v 19:51 | N. |  04202014 J
Je špatné, co dělám? Nebo je to normální? Cítím výčitky svědomí, je mi líto jí, je mi líto mě. Zajímalo by mě, co při tom, že jí podvádí, cítí on. Nebo mě to raději zajímat nemá? Nevím.
Každopádně…

… Po tom co jsme spolu strávili víkend na oslavě našeho kamaráda, nevím jak dál. Dost jsme se tam nasmáli a užívali jsme si přítomnost jeden druhého. Taky jsme mohli spát spolu v jedné posteli od doby, co nejsme spolu. Už je to dávno. Byl to úžasný pocit, zase usnout vedle něj a vedle něj se i probudit. Nebudu ani počítat, kolikrát jsi jí za jediný víkend podvedl, kolikrát náš chtíč vyhrál nad naším rozumem, kolikrát jsme nechali vypuknout naší vášeň. Omlouvám se, ale nedokážu odolat sexu s ním. Ráno, odpoledne, večer. Je jedno kdy, klidně pořád. Nejlepší sex, který jsem kdy zažila byl s ním. Bylo to, jako by jsme se vrátili v čase, jako by bylo všechno tak, jak má být.
Ale je tady malá otázka, ta co bolí na srdci. Byl někdy nevěrný on mě, když byl ještě můj? Když to teď něřekl jí, proč by to říkal tehdy mně? Trápí mě to i když by asi nemělo, je to pryč, je to dávno.
Zajímá mě ale, co bude dál. Pořád bude dělat, že miluje jí, ale bude jí podvádět se mnou? Jak dlouho? Prý už spolu nebudou dlouho, ale tak když to ví, proč s ní je? To je asi to, co nikdy nepochopím - lidi s pinďourem.

Musím to přehlížet. Proč? Protože o něj zase nechci přijít. Vážím si ho, jako nikoho a mám ho ráda. Přeju si, aby byl šťastný a spokojený. I kdyby mě to mělo utrápit. Ano bolí to. Je to taková tupá bolest, která mě bude pomalu ničit. Je to, jako dýka zapíchnutá mezi mými žebry. Po nocích brečím, ve dne dělám, že se nic neděje. Takže typická já..
Je to sobecké, ale je to tak. Nevzdám se ho i když je to takhle.

I will always love you. Honey.

Jelikož se o tom s nikým raději nebavím, alespoň to naťukám sem. Promiňte. Dusit to dál nedokážu.
Tak píšu nesmyslně tok myšlenek, jako dřív.


Podvádění není normální, natož 3x za noc.

S tebou.

7. srpna 2016 v 18:02 | Uni^ |  04202014 J
Chtěla jsem ho vidět, proto jsem kývla na jeho šílený nápad, že s ním půjdu popít. Měla jsem hrozný strach, někteří říkali, že se změnil. Ne, pořád je stejný a pořád tak úžasný. Pořád v něm vidím svou první opravdovou lásku, možná i poslední. Nevěděla jsem jak se k němu mám chovat, jak s ním mluvit, jak se na něho koukat. Byla jsem zmatená, když se po tak dlouhé odmlce zase ozval.
Chyběla jsem mu, jako on chyběl mně?
Nepřeji si nic jiného, než aby to byla pravda. Ale proč chtěl jít se mnou a ne sní, s tou který patří?
Zase se mě nenápadně dotýkal, popichoval mě, až jsme nakonec zůstali sedět ruku v ruce spolu vedle sebe. Myslím, že naše okolí nechápalo stejně jako já, co se děje. "Nemáš náhodou přítelkyni?" ptali se ho všichni. Cítila jsem se hrozně a zároveň šťastně, jako by jsme se nikdy nerozeši.
Šli jsme se projít, když najednou zastavil a pevně mě obejmul. "Stejně mi je s tebou nejlíp." zašeptal mi do ucha a já zase chytala záchvaty breku. Jak moc mi chyběl. Teď tu byl a já byla v jeho náručí. Začal mě líbat, tak vášnivě a jemně. Cítila jsem, jak se mu v kalhotech tvoří boule. Cítila jsem, jak mi vyhrnul triko a zajel rukou přímo pod mé kalhotky. Po chvilce dráždění mě odvedl na jedno místo, kde jsme nechali vypuknout naší vášeň. Měla bych mít výčitky, že jsi jí podvedl se mnou, nebo ne? Je to 1:1, když jsme se k sobě 'vraceli' poprvé, taky jsem podvedla s tebou. Jsme si souzeni? Nebo bez sebe jen neumíme žít ani jeden? Zbytek večera jsme strávili spolu, ještě s jedním naším společným kamarádem. A já zase mohla být šťastná, byla jsem šťastná. Mohla jsem ho zase vší silou obejmout, mohla jsem ho líbat, mohl být můj.
Když mě kolem půl páté ráno šel doprovodit domů, dlouze a něžně mě políbil.
Jsem šťastná, že jsme zase v kontaktu, žádný člověk pro mě nikdy neznamenal víc. ❤


Neverending story?
Může se člověk zamilovat 5x do jedné osoby?
I will always love you.
❤❤❤
 


Prázdno.

19. června 2016 v 22:17 | Uni^ |  04202014 J
Koukám do blba a přemýšlím.. Kde byla chyba?
Uvědomuji si, že život s tebou nebyl tak hrozný ani osamělý. Měla jsem se nejlíp, jak žádná jiná holka. Měla jsem být šťastná, všímat si těch "maličkostí", všímat si toho, že mě máš rád. Už je to skoro rok, už skoro rok nejsem schopna navázat žádného nového vztahu. Proč?
Je to jako by jsi si s sebou vzal kus mě, když si odešel. Když jsi mi řekl sbohem. Jako by jsi mě odnaučil cokoliv cítit, otupil jsi mi city. Nikdy jsem si neuměla představit, jak těžký je žít bez tebe, nebo jaké to je, být bez tebe.
Tak moc mi chybíš, nemůžu vyjádřit slovy, jak moc mi chybíš.
Je už příliš pozdě, ale přestat tě milovat, nebo nenávidět ještě nezvládnu. Přemýšlení nad tebou a vším, co nás spojovalo, mě sráží na kolena, ale nechci ničí pomoc. Chci být sama, tupě zírat do zdi a dělat, že je všechno v pořádku. I když není. Chci to vzdát.

Chci zastavit ty vzpomínky a otočit list.
Nejde to.
Já...

Všechno a přitom nic.

6. listopadu 2014 v 19:11 | Uni^ |  04202014 J
Jsi kousek ode mě, ale jako by jsi tu nebyl. Nejsi tu pro mě... Přestáváš mě milovat? Říkáš, že mě nikdy neopustíš, jenže proč mi to přijde tak nereálný. Nic není napořád. Nebo jo?
Buď se mnou, prosím, buď se mnou pořád. Cítím se tak sama, sedím v koutě a přemýšlím nad tím, co děláš. Myslíš na mě alespoň občas. Mám chuť se zabít, nemám chuť dýchat. Mám na srdci obří kámen, který mi na něj tlačí, bolí to! Když jsem s tebou, kámen naokamžik zmizí. Pak mě opět necháš napospas mé osobnosti a ničíš mě, nebo se ničím já. Bojím se, bojím se sama sebe, asi jsem blázen. Toužím vidět svou krev, jak stéká po mém zápěstí. Ten pocit zbožňuju, ale ty to nesnášíš. Potřebuju pomoc, tvou pomoc! Vyhrnu si rukáv a zahledím se na mé jizvy. Začne ve mně vládnout vztek.. Proč je ti tolik věcí důležitějších než já? Prosím, chci to vědět. Jsi můj smysl života, ale i důvod, proč nechci žít! Kašleš na mě vždycky, když tě potřebuji nejvíc. Vím, musíš na tréninky. Třeba jednou až budeš na tréninku, já umřu. Třeba jednoho krásnýho osamělýho pátečního večera se mi povede to, o co se snažím už tak dlouho. Karma ti to vrátí. Taky na tebe nechci mít čas. Aby jsi věděl, jak je to hrozný, čekat, nic jinýho, než jen čekat.

S nadhledem, prosím ;-)
Nicky.

Kam dál